RIZIKOVÉ KONSTRUKCE 2023

Cíle a přínosy konference

Konference Rizikové konstrukce 2023 přinese praktické informace majitelům objektů s rizikovou střešní konstrukcí s dodatečně předpjatými betonovými střešními vazníky. Těch je na území MSK cca 150 000 m2. V těchto halách a objektech pracují lidé a jsou v nich majetky nemalých hodnot.

Přínosná bude konference i pro vlastníky těch objektů, kteří svou stávající konstrukci hodlají dodatečně zatížit, ať již jde např. o novou a únosnější jeřábovu dráhou, zateplení nebo z důvodu instalace FVE.

Organizátoři si kladou za cíl ukázat ŘEŠENÍ!
Rizikovou konstrukci lze učinit bezpečnou!
Stávající konstrukci lze zesílit!

Majitelé objektů získají informaci o tom, jaké má povinnosti, jaké jsou možnosti řešení zesílení konstrukcí. Přínosem je zvýšení bezpečnosti a ochrana majetku v těchto typech hal, umožnění majitelům firem dále podnikat. Mnoho podnětných informací získají statici a projektanti, kteří jsou do procesu zakomponováni. Stavebním úřadům pak nastíní metodiky jednotného postupu, jak v případech těchto rizikových konstrukcí postupovat. To vše ve vztahu k novým normám.

Majitelé, kteří hodlají řešit svůj rozvoj nebo svou energetickou spotřebu (zateplení, instalace FVE), což je v dnešní době více než aktuální, získají informace o tom, co vše je potřeba splnit a hlavně, v případě že stávající konstrukce nevyhovuje, jaká se jim nabízí řešení. Praktické příklady konkrétních realizací budou podnětné i pro stavební úřady, statiky a projektanty, kteří tuto problematiku řeší.

Komu je konference určená?

Statici, projektanti, zaměstnanci stavebních úřadů, majitelé halových objektů, stavební firmy, výrobci ocelových konstrukcí, diagnostici, geodeti, dodavatelé software, dodavatelé stavebních materiálů, studenti stavebních fakult vysokých škol ...

Problematika dodatečně předpjatých betonových konstrukcí

Problematika koroze předpínací výztuže je velmi diskutovaným tématem především z důvodu existence náhlých kolapsů stavebních konstrukcí, které jsou v mnoha případech nepředvídatelné a nekontrolovatelné. Ze zahraničí jsou známé především případy havárie Morandiho mostu v Janově a kolapsu dvou obytných budov v Marseille, oba z roku 2018. Závažnost problematiky lze demonstrovat také na havarijním poškození několika významných mostních konstrukcí na Slovensku. Především most na mezinárodní silnici I/59 v Podbieli na Oravě (2015), most v Nižné (2016), kolapsy mostů v Trstené na Oravě a Velké Lodine (2020) nebo kolaps předepjaté lávky pro pěší ve Spišské Nové Vsi (2020).

A co s tím má Česká republika? Zatím celkový objektivně dokladovaný rozsah střech, kde je použit systém dodatečně předpjatých střešních vazníků, činí cca 1 000 000 m². Podle odhadů pracuje v těchto prostorech pod tímto typem konstrukce cca 13 000 až 15 000 lidí!

Články o této problematice byly zveřejněny na stránkách našeho mediálního partnera, časopisu Stavebnictví.

Dodatečně předpjaté konstrukce střešních vazníků

Dodatečně předpjaté konstrukce střešních vazníků, 2. díl

Dodatečně předpjaté konstrukce střešních vazníků, 3. díl